K seznámení s mým manželem došlo na jedné zábavě, kde jsem měla slavit narozeniny s mojí kamarádkou.
Bohužel kamarádka se někam vypařila a já seděla sama u stolu jako blbec.
Dva stoly od nás seděla parta vojáků, a jeden na mě pořád koukal. Pak se zvedl a přišel za mnou. Asi očekával, že budu snadná kořist. Moc se mi nelíbil, ale o to víc se mě líbilo jeho chování. Byl galantní a hezky se s ním povídalo.
Snažil se mě rozptýlit, abych nebyla kvůli kamarádce smutná a zůstal se mnou do konce zábavy. Pak jsme se domluvili, že se ještě sejdeme. Chodil za mnou do Sloupu a zkoušel to na mě a já odolávala. Později mi řekl, že to se mu na mě líbilo
Měl před sebou ještě rok vojny, a na druhém konci republiky, tak mi celou dobu psal krásné dopisy. Po vojně jednou přijel na víkend za mnou, a druhý já za ním. Byli jsme tak zamilovaní, že jsme chtěli být pořád spolu, ale neměli jsme kde bydlet.
Když tu Mirkův táta přišel s tím, že bude volný byt v sokolovně.
Podmínkou bylo, dělat tam správce. Aby jsme mohli být spolu, rozhodli jsme se, jít do toho. Byt byl však v hrozném stavu a musel se dát do pořádku.
A co se nestalo? Otěhotněla jsem. Rozhodli jsme se, že chceme být rodina. Vezmeme se. Původně jsme chtěli skromnou svatbu jen se svědky, ale nemohli jsme to udělat kvůli našim rodičům, kteří očekávali klasickou svatbu se vším všudy.
Byli jsme zamilovaní a tak nám nevadilo, že musíme vyvinout velké úsilí sehnat, ne to co chceme, ale to co je potřeba k svatbě.
V obchodním domě Kotva jsme sehnali oblek pro Mirka a já si koupila kostýmek.
Šaty byl problém. To mě mrzí do dnes. Jako každá nevěsta jsem chtěla šaty. Prstýnky jsme měli ty, co tenkrát byly. Takový byl rok 1990.
Svatbu jsme měli v září 1990 na radnici ve Vysočanech
Moje maminka se sestrou se postaraly o koláčky a zákusky, tatínek platil alkohol. Mirkovi rodiče zajistili dopravu a občerstvení u nich doma, kam jsme se přesunuli ze svatební hostiny. Ta byla v restauraci na náměstí ve Staré Boleslavi. Byla to jediná volná restaurace pro svatbu a to ještě jen na tři hodiny.
Hostina proběhla dle tradičních zvyků
Rozbití talíře při vstupu do restaurace, společné jezení hovězí polévky s játrovými knedlíčky, po předkrmu z šunkové rolky s chřestem a rozkrojení dortu. Následoval hlavní chod, minutka.
Pak mě unesly
Do nedalekého motorestu u Čtyř kamenů u dálnice na Mladou Boleslav. A jelikož v té době nebylo moc možností, kam unést nevěstu, za chvíli mě Mirek našel, ani jsme nestihli vypít bols.
Přesunuli jsme se k Mirkovým rodičům do bytu ve Vinoři.
Tam se pilo a hodovalo. Udělal se táborák, pekly se buřty a popíjela moravská slivovice. Přišli Mirkovi kamarádi, kteří po jejím častém ochutnávání, a v dobré náladě, začali chodit k sousedovi, poněvadž byly zadní vchody všechny stejné a otvírali lednici ve které hledali něco k snědku. Soused, který si četl noviny, bral vše s úsměvem a rezervou, protože věděl, že u sousedů je svatba.
Letos to bude 33 let a zatím jsme spolu v dobrém i zlém.
